Pojď, milá čtenářko, milý čtenáři, zvu tě na společnou procházku, jejíž cestu budeš poznávat téměř na každém kroku, přesto po ní půjdeš poprvé. Zvu tě ke společné výpravě, na které nám je průvodcem jakýsi Pataňdžali, indický mudrc, snad druhého století našeho letopočtu, který sepsal svých necelých 200 veršů pod tradičním názvem „Jógasútry“ a shrnul v nich pradávnou disciplínu jógy – disciplínu pochopení a uchopení lidské mysli.
Jak to, že tolik napsal o věcech, které „nejde dát do slov“? V dějinách se takoví mluvkové opakují zas a znovu. Jeho text je zdaleka nejrozšířenějším a s jistotou nejslavnějším psaným dílem jógy v současnosti. Miliony výtisků kolují i v našem západním civilizačním okruhu. S jeho výňatky pracují všichni, kdo se upřímně jógou zabývají. A to i přesto, že jazyk i koncepty, které Pataňdžali popisuje, jsou pro nás do velké míry obskurní, nesrozumitelné.
Anebo se to tak alespoň na první pohled zdá. Text, který tu předkládám čtenáři k jeho laskavé pozornosti, jsem převedl, uhnětl sám pro vlastní potřebu. Rozhodl jsem se totiž, že tak slavný mudrc nemohl sepsat nesrozumitelné dílo. Přese vší esoteričnost a nesrozumitelnost, kterou mu mnoho dnešních učitelů jógy připisuje, mne vedlo přesvědčení, že v něm jasná a srozumitelná myšlenka být musí. A že je možné ji vyjádřit v českém jazyce, za pomoci nám běžných slov, že se mohu vyhnout „sanskritismům“, že nemusím rezignovat na pokus uchopit ve vlastním jazyce jejich podstatu. Proto pouze na této stránce použiji čtvero cizích slov a dále již nikoliv. Uvedu na nich důležitý postoj, který nutno zaujmout, aby všechen následující text byl čtenáři k užitku.
Je důležité si ujasnit: text, který následuje, je manuál. Nejedná se o úhel pohledu, který soutěží se svými opaky o prvenství. Předmětem fyziky je Φύσις (Fýzis), hmotný / smysly vnímatelný svět. Ustavuje lidem manuál, jak nahlížet na hmotný svět kolem nás a jednat v něm tak, aby „fungoval“. Proto to, že Země obíhá kolem Slunce, není „názor“, ale fakt. Předmětem biologie je Βίος (Víos), život. Ustavuje nám, lidem, manuál, jak život nahlížet a jak jednat se životem. Že život vznikl progresí evoluce, není názor, je to fakt. Předmětem योग (jógy) je zabývat se आत्मा (átma, tj. doslovně: sebou). Jak „učinit sebe středem své pozornosti“ a dojít tím pochopení skutečnosti, má svá pravidla, a ta jsou vyložena v následujícím textu. Nejedná se o názor, ale o praxí ověřenou soustavu pojmosloví a pravidel „uchopení sebe“. Jóga není filosofie. Není ani beletrií nebo poezií. Když neumím uvěřit básníkovu tvrzení, mávnu rukou. Když nemohu uvěřit tvrzení v příručce na pásovou pilu, mohu o ruku přijít. Jógasútry jsou příručkou na zacházení se sebou.
Smyslem tohoto zpracování je pochopit jógu, a tím ji lépe moci dělat. Nikoliv se v textu o ní akademicky rýpat. A proto tu ani neuvádím bohatou literaturu dávnou i současnou, která se k Jógasútrám vztahuje a s kterou jsem pracoval, ani notorický slovníček filozofického pojmosloví jógy či védánty, anebo odkazy k evropským filozofům, kteří se tolikrát dovtípili totožných závěrů, jež Pataňdžali uvádí. Bylo by to vzrušující, ale přesahovalo by to rámec tohoto textu.
Text jsem psal pro své vlastní porozumění. Proto, ctěný čtenáři, prosím, neměj mi za zlé, shledáš-li, že je četba tu příliš svérázná, onde příliš strohá. Ne ke každému verši jsem vkládal komentář, někdy nechávám text Pataňdžaliho plynout.
Pojď, milá čtenářko, milý čtenáři, zvu tě na společnou procházku, jejíž cestu budeš poznávat téměř na každém kroku, přesto po ní půjdeš poprvé. Zvu tě ke společné výpravě, na které nám je průvodcem jakýsi Pataňdžali, indický mudrc, snad druhého století našeho letopočtu, který sepsal svých necelých 200 veršů pod tradičním názvem „Jógasútry“ a shrnul v nich pradávnou disciplínu jógy – disciplínu pochopení a uchopení lidské mysli.
Jak to, že tolik napsal o věcech, které „nejde dát do slov“? V dějinách se takoví mluvkové opakují zas a znovu. Jeho text je zdaleka nejrozšířenějším a s jistotou nejslavnějším psaným dílem jógy v současnosti. Miliony výtisků kolují i v našem západním civilizačním okruhu. S jeho výňatky pracují všichni, kdo se upřímně jógou zabývají. A to i přesto, že jazyk i koncepty, které Pataňdžali popisuje, jsou pro nás do velké míry obskurní, nesrozumitelné.
Anebo se to tak alespoň na první pohled zdá. Text, který tu předkládám čtenáři k jeho laskavé pozornosti, jsem převedl, uhnětl sám pro vlastní potřebu. Rozhodl jsem se totiž, že tak slavný mudrc nemohl sepsat nesrozumitelné dílo. Přese vší esoteričnost a nesrozumitelnost, kterou mu mnoho dnešních učitelů jógy připisuje, mne vedlo přesvědčení, že v něm jasná a srozumitelná myšlenka být musí. A že je možné ji vyjádřit v českém jazyce, za pomoci nám běžných slov, že se mohu vyhnout „sanskritismům“, že nemusím rezignovat na pokus uchopit ve vlastním jazyce jejich podstatu. Proto pouze na této stránce použiji čtvero cizích slov a dále již nikoliv. Uvedu na nich důležitý postoj, který nutno zaujmout, aby všechen následující text byl čtenáři k užitku.
Je důležité si ujasnit: text, který následuje, je manuál. Nejedná se o úhel pohledu, který soutěží se svými opaky o prvenství. Předmětem fyziky je Φύσις (Fýzis), hmotný / smysly vnímatelný svět. Ustavuje lidem manuál, jak nahlížet na hmotný svět kolem nás a jednat v něm tak, aby „fungoval“. Proto to, že Země obíhá kolem Slunce, není „názor“, ale fakt. Předmětem biologie je Βίος (Víos), život. Ustavuje nám, lidem, manuál, jak život nahlížet a jak jednat se životem. Že život vznikl progresí evoluce, není názor, je to fakt. Předmětem योग (jógy) je zabývat se आत्मा (átma, tj. doslovně: sebou). Jak „učinit sebe středem své pozornosti“ a dojít tím pochopení skutečnosti, má svá pravidla, a ta jsou vyložena v následujícím textu. Nejedná se o názor, ale o praxí ověřenou soustavu pojmosloví a pravidel „uchopení sebe“. Jóga není filosofie. Není ani beletrií nebo poezií. Když neumím uvěřit básníkovu tvrzení, mávnu rukou. Když nemohu uvěřit tvrzení v příručce na pásovou pilu, mohu o ruku přijít. Jógasútry jsou příručkou na zacházení se sebou.
Smyslem tohoto zpracování je pochopit jógu, a tím ji lépe moci dělat. Nikoliv se v textu o ní akademicky rýpat. A proto tu ani neuvádím bohatou literaturu dávnou i současnou, která se k Jógasútrám vztahuje a s kterou jsem pracoval, ani notorický slovníček filozofického pojmosloví jógy či védánty, anebo odkazy k evropským filozofům, kteří se tolikrát dovtípili totožných závěrů, jež Pataňdžali uvádí. Bylo by to vzrušující, ale přesahovalo by to rámec tohoto textu.
Text jsem psal pro své vlastní porozumění. Proto, ctěný čtenáři, prosím, neměj mi za zlé, shledáš-li, že je četba tu příliš svérázná, onde příliš strohá. Ne ke každému verši jsem vkládal komentář, někdy nechávám text Pataňdžaliho plynout.